Power Rangers Krystal Live

Pázdniny jsou u konce a některým začíná škola. Je krásný slunný den, na nebi ani mráčku. Akorát na to ho strávit u vody. Přes silniční trasy jedou mnoho osobních aut, náklaďáků a vozíků narvaných až k prasknutí. Lidi přeplňují ulice aby se dostali do svých domovů a zdravili se se svými sousedy. Tohle je čas kdy městečko vstává. Náhle zazvonil budík u šesti teenageru. „Tak vstávat“. Ozve se s kuchyně maminčin hlas a děti malých rodin sen jdou opláchnout do koupelny. Zatím co puberťáci vstanou a berou na sebe včerejší tričko a džíny.

První člověk je celkem pohledný muž malého vzrůstu. Tmavší plet. Žije v podnájmu a má moc vlídné spolubydlící. Se kterými se snaží vycházet jak to jen jde. „No tak padej do ty školy“. Vykoply ho ze dveří i s batohem a pak zabouchli dveře. Popraskaný šortky, ušmudlaný tričko tenisky a jednu ponožku nasazenou a druhou v ruce, a na hlavě kšiltovku. To je John Halling.

O další kus dál žije spořádaná rodina velmi bohata a vlivná. Senátorova dcera si v klidu vstane z nakadeřené postýlky, protáhne se a bere si na sebe hedvábný župánek v růžové barvě. Zacvakne budík, obuje pantoflíčky a vyráží do koupelny, kterou má kouzelnou hezky do růžové sladěné. Tam přijde make-up na obličejíček a nakadeřit si blond vlasy do mikáda přes ouška aby je nikdo neviděl. Obléknout se do bílé košilky černých kalhot s růžovím pásečkem a černého sáčka, jemné punčošky a boty s vyšším podpatkem. Náušnice se srdíčkem a růžovou kabelčičku do podpaží.

Takto oblečená vyrazí na snídani dolů za maminkou. Tato holka je prosím Annabell. Potní páska přes čelo, na pravé ruce hodinky, na krátko stříhaný vlasy, Tílko bílé s modrým lemováním a osmičkou na zádech, bílé ponožky a sportovní boty. Kluk sice žádný atlet ale běhat rozhodně umí. S batůžkem přes rameno, se blíží na cestu k budově školy, má jen před sebou překážku a to jsou dvě krásné holky, které by ho mohli rozptylovat neb tento kluk je šarmem svůdník leč laškovný básník. „Pozor dámy!“ a hop saltem přes holky přeskočí a pokračuje dál. Tak tohle je Peter.

Před školu přijede bavorák, na střeše má ještě prkno a lyže, za volantem sedí blonďák v červeně-puntíkovaných šortkách, na tváři sluneční brýle, náramkové hodinky na levé ruce a sandály na nohou. Tělo sportovce. Na levém palci prsten. Přívěšek na krku

Petr, John, Václav, Kay, Marie a Annabel. Stará parta se zase po čase sešla v šatně. Peter : *Tak co lidi ? (kuk na všechny), co podnikneme po škole?“ John : * No já bych šel asi plavat, má být odpoledne hezky, tedy podle včerejší předpovědi počasí“. odmlčel se.“Říkali to v radiu. *Annabel a Marie: *My půjdeme nakupovat* se jim podaří říci ve stejnou chvíli. Václav a Kay ti se raději zdržely komentářů a šli ke svým skřínkám. kde si vzali své sešity a knihy na hodinu biologie a matematiky pak i Peter a ostatní to udělali totéž a šli do svých tříd.

Mezitím stavaři narazili na jednu starou hrobku za městem. *Co to je?“. povídá jeden stavař, druhému. „Měli-bychom zavolat techniky, ať se na to podívají“. povídá ten druhý, asi šéf. „Jo to bychom měli“. povídá ten první a bere vysílačku a někam volá ze země se začalo černě kouřit jako pára, ale temně černá, plná jiskřiček a hvězdiček, která se před nimi zhmotnila do podoby kostlivce, který měl na sobě brnění a něco, co by klidně mohlo být i žezlo a dlouhý černý plášť . Za nim se objevili menší kostrouni, válečnici a v tom začala panika. Lidé na stavbě běhali sem a tam jak smyslu zbavený, vráželi do sebe hlava nehlava, no zkrátka chaos jak se patří .

Zatím skončila dětem škola a oni se šli projít do parku .Petr jako vždycky mluvil o tom co by se mohlo dělat kdyby byly hrdinové a jak by si to užívali a tak, a jen co to dořekl začalo zemětřesení. jen malé a pak to utichlo. Zatím v jiné části města se pod povrchem probudilo 6 mocných krystalu síly. Ty krystaly začali mezi sebou něco jako by mluvit a pak začali hledat své hostitele. Netrvalo dlouho a vybralo si právě onu naší už lépe známou partu kamarádů, kteří zatím dorazili k lavičce, kde si sedli, jako, že si odpočinou a vymyslí kdo co přinese z domova aby byla nějaká zábava. Nakonec se jim podaří vybrat hru na schovávanou.

Pak se tedy každý rozutekli každý na jedno místo a jeden je musel hledat. Po čase se všichni našli a začalo to znovu zemětřesení, ale tohle bylo větší, silnější a zrovna u té lavičky. Kousek opodál se objevila obrovská puklina. Jak byl Petr už od přírody zvědavý, pomalu sestoupil až dolu. ta puklina vedla do podivuhodného tunelu. Marie: Petere kam to zase lezeš. můžeš aspoň na nás počkat“. a leze za nim a pak se připojí i Kay, Václav, John a Annabel.

( znělka )

Pomalu došli až na konec tunelu kde je čekalo překvápko. Ohromná jungle. „Podzemní jungle?, cože?“ divil se Petr, když tam přišel jako první a pak za nim ostatní. Petr šel zase dál a koukal se na to, co to tedy našli. Zatím netuší, že je sem zavedli krystaly, aby jim mohli předat své tajemství moci. „No teda, tady to ale vypadá“ ozval se John . „Jo je to tady jak v jurském parku“. navázal Kay .

Ve městě zatím lidi šílí co se to sem žene za obludy a ničí všechno co jim přijde do cesty.* „ Ha lorde, tato planeta je v neskonalém rozkladu“. zasměje se jeden z jeho generálů, když právě rozdrtil kus zrezivělého železa od autíčka. Imperátor si nabere vzduch do plic, ten zápach strachu. „Je tak opojný, že ano generále“ .Udělá pár kroku městem a generál s úklonem prohlásí . „ Ano můj pane“ . a společně se vydají po městě a sleduji ten nastalí zmatek mezi místními občany.

„Tak lidi, co? tady chcete najít?“, vždyť jsou tu jen stromy“. odvětil chladně Kay k ostatním. „Jo a o to mi jde, chci to tu prozkoumat“. ozvala se Peterova zvědavost. „No tak kluci, nehádejte se“ vrazila do toho Marie . „Jo nechte se .. kdo tu stojí o vaše neustálé hádky“ .. přidala se Annabel . John je v klidu s Václavem sleduje se zkříženýma rukama na hrudi . Pak se parta pomalu vydá napříč junglí .

„ Je to tu, zvláštní“ poznamenal Václav , když procházeli kolem zamodralého keře a i kolem nich se začalo tak nějak podivně měnit podnebí spíše jako by se mělo změnit za čas i více věcí než jen podnebí . Parta pokračovala vchůzí dál s cílem najít to co se zde skrývá a co dokázalo udržet takovou nádheru tady v podzemní tak čistou a přesto nespoutanou jungli.

Ve městě se zatím rozpoutalo peklo . Monstra ničí vše, co jim přijde pod ruku. Imperátor v doprovodu svých nohsledů si to kráčel městem jako by mu patřilo. „Mortiss“. Jeho bojovnice s řevem a zuřivosti v rudých očí si dláždila uličku městem krutostí a jistou dávkou pobavenosti si hrála se svými meči, aby udržovala neklid a chaos mezi občany její pohled uchvátil hydrant, který nemilosrdně sťala s vím mečem .

„Výborně, drahá, výborně“ Pochválil ji Imperátor s úsměvem na tváří. Mortiss se uklonila se slovy. „Ráda sloužím zlu, Můj pane“ Imperatorův úšklebek a zablesk v jeho oku naznačoval potěšení z těch to slov „Zatím se bav má drahá“.Odpověděl Imperátor a vyrazil pryč z města, směrem k jednomu rozbořenému hradu. Plášt mu vlál ve větru. „Mám se bavit .. Fajn“. zajiskřilo mosrtiss v očích . "Kostrouni! Máme práci“ s malým zákeřným úsměvem, rozkázala Mosrtiss houfu kostrounů jenž čekaly na chvíli kdy budou moci terorizovat město.

Naše parta kamarádů došla na místo kde byl jaký si kruhový oltář okolo něho byly postaveny 12 sloupku na každém byl jeden polštářek . „ Co to je ??“ zeptal se Václav po čase prohlížení. „Co pak já vím , Václave ??“ Peter se podíval na něj a pozoroval ty sloupy . „Jde asi o oltáře“ Odpověděl John váhavě. „ Dobrá takže oltáře.. Ale teď je otázka, co a nebo kdo se na tom obětoval a pro koho? S podivem sledovala oltáře Marie. „Mě se tady nelibí ať už je to cokoliv“.zazmatkovala Annabel.

„Mužeš se Uklidnit Anno“ Osopil se na ní Kay . „Můžete se přestat hádat vy dva, .snažíme se tu myslet“. Okříknul je oba Václav a zaměřil svůj pohled na modře vyhlížející stojan . „ Jo má pravdu raději se soutředme na to co tu je a k čemu to slouží, a mám takový dojem že tohle se nám asi má podařit i když bych tohle čekal na nějakou zkoušku“ . Rozpovídal se Peter když zkoumal nazelenalý stojan se symboly.

Imperátor dorazil na místo kde kdysi stával jeho malí chrám. Podíval se na zem na tu zbořeninu a po Dlouhém soustředění a za pomoci temné síly krystalu zla opět stál jeho hrad. „ Nic nás už teď nezastaví .. mí milí bojovníci . Škaredě se zasmál Imperátor a pak vešli do bran hradu. „ Konečně Doma“ . ozval se Imperátor potom co se brány hradu otevřeli a on vešel do své zahrady tvořené hroby ..

Mladý Hrdinové se konečně dočkali svých odpovědí. Na těch správných stojanech se jim objevili krystaly 6 barev jen každý splanul svým plamenem dle jeho podoby. Na každém stojanu zářili.černý, růžový, modrý,žlutý,rudý a zelený plamen a v něm byl uložen krystal v tentýž barvě. Mládež oněměla krásou neb kolem nich se jako by prostor začernil a oni spatřili, magické sily života které zde. Uchovávali a tajili tuto jungli a síly ze kterých vznikli .

„Páni!!! lidi, věříte tomu co“. Začal koktat John. „Jo“ .odpověděli naráz ostatní. „ Víte co“ Zeptal se Peter . „Ne“ Zase odpověděli stejně najednou .No jo v úžasu lidi mluví jinak než normálně. Annabel z růžového plamínku jiskřili oči a nemohla se od toho pohledu na něj odtrhnout i když nedokázala přesně vyjádřit to co vidí . Byla oněmělá tak jako všichni zparty . „Vezmeme to ??“ po čase se ozval zase Peter. „ Jo na 3“ . Odpověděl Kay.

„ 1……2..“ začala odpočítávat Marie. „ 3 “. A nic ani jeden nepohnul prstem aby náhodou nezničil tu nádheru ale cítili v sobě pocit, že je něco svazuje a spojuje s krystalem. „ Tak znova“ . Nadechl se Peter. „ Tentokrát už musíme je vzít“. Parta zavřela očí a nechala se přitáhnout jejich silou . Po sléze každý z nich sáhl na svůj vybraný krystal a nechal do sebe vpravit sílu o které nemá a ani neměl ponětí i když kdoví, jestli jsou připraveni nést takové břímě světa tak jako jejich předkové první strážci.

Když však otevřeli oči . Nestáli už v jungli ale v parku u lavičky a v rukou krystaly které na ně světélkovaly. „ Tak co teď ?? . To jsme jako Power Rangers ?“ , Ironicky se zeptal Kay . „ Možné je cokoliv Kayi …Asi jo“ ozval se Václav dost nesvůj . „ Ty krystaly nám něco dali ???“ . tázavý hlas Marie dost nastínil situaci a to zatím netuší co je ještě v tom směru potká . „ ale co ?? Co nám mohli dát ?? nějaké schopnosti ?“ Úsměvem na tváří se zeptal Peter a doufal. že brzy najdou odpověď v tom co se stane .

Mortiss zatím terorizovala obyvatele města . „Pokloňte se Síle Armád temna mého Pána Imperátora“ . „Jistě Vám Odpustí Vaši troufalost vzdorovat jeho moci“. Kostrouni zatím nahnali lidi do kruhu který uzavřeli svými zbraněmi a když se někdo pokoušel utéct .. jedna rána ( výstřel ) Z jejich tyčových zbraní a dotyčný padl na zem mrtev . Lidé tedy začali doufat že se objeví zachránci Kterým svět říkal “Power Rangers“. Když Mortiss zaslechla jejich rozhovor o Strážcích začala se děsivě smát . „ Strážci se tu neukázali víc jak 3000 let , Proč by se měli ukázat zrovna dnes ??? hahaha“ . Pak zařvala dost temně na lidi . „ Ještě jednou uslyším o Strážcích .. Nechám Vás všechny popravit , do jednoho“ . A rudě ji zazářili oči .

V té samé době se k nám netušící partičce přesunuli pár kostrounů s cílem zajmout všechny obyvatelé města . „ Co to je ??“. zeptala se Annabel když spatřila kostrouny jak jsou k nim . Všichni se hned otočili tím směrem a na okamžik ztuhli jako kámen. „ To já nevím Annabel, ale nic dobrého to asi nebude“. Odvětil Václav a když viděl jak se kostrouni připravují k útoku zaujmul bojové postavení a parta ho ihned následovala .

Kostrouni se začnou formovat do malích bojových skupin a snaží se naši partičku rozdělit . „ Beru si toho na levo“ zařvala Bella a rozběhla se na něj. „Já ty dva napravo“ Prohlásil Václav . „ Další jsou moji“ . přidal se Petr.„ Pro Nás je zbytek, bo co ?“ . Pustil se do nich Kay . Marie a John , ti se na to koukaly z dálky a když spatřili blížící se posily vydali se je zdržet .

"Dneska je to děsný, na maškarní už nikdy nejdu v nylonkách ". zaskuhrala Annabel když se ji udělalo očko .“ Nesnáším tyhle podpatky . V běhu mi budou překážet .“ . Zase zaskuhrala Marie .“ Jedno se jim ale musí nechat ty boty na podpatku se dost dobře dají použit k mlácení “ . zasmála se tomu Marie a hned jednoho kostrouna třikrát praštila po hlavě. “ Hele někdy se divím jestli si náhodou nebyla blondýna Marie“ . vyštěkne po ní John když se právě snaží uzemnit jednoho ze svých posledních kostrounů .“ Řekl jsem lehni!!!!! “ . A praští ho vší silou do obličeje až se kostrounovi třikrát otočí hlava a pak se rozpadne na kusy.

„Mohl by si přestat do ní rejpat Johne“. Okřikl ho Václav který právě přehazujíce kostrouna přes záda se snaží aby nezpanikařil .“ Kdy??. Dá pěstí kostrounovi Kay .“Tomu bude konec ? „ zeptal se Kay.“ Nemohu uvěřit tomu že jsme takhle pomalí“ . Dopověděl Peter a hned jak se pohnul příliš prudce síla jeho nadlidské rychlosti zapůsobila a on se ocitl v kůře stromu .

„To se ti“. pak došlo k explozi energické střeli kterou vyslali kostrouni a jejich terčem byla právě ubohá Annabel, která v šoku zůstala vyset asi 10 metrů nad zemí “povedlo Petere“. Než zjistila že je pár metru nad zemi a ničeho se nedrží. “ Hej! Sundejte mě!!!“. Ječela jak pominutá a zakrývala si obličej jak se bála že spadne.“ Klid hned sem u tebe jen co....“. Václav se zarazil v tom momentě , když dotykem zmrazil kostrouna na kus ledu a pak jej druhým úderem roztříštil na kusy .

„Tak si ale pos….“ Než to stihla Annabel znova do říci exploze druhé koule způsobila , že se její moc deaktivovala a ona spadla na zem ne zrovna na nohy .“ Au, to si ze mě děláte už blbou srandu já bych vás nejraději...“. Pokaždé , když máchla rukama se projevila druhá moc vrhaní blesků z rukou , pár kostrounů ošlehl oblak růžové energie .“ Páni!!! Wow , to je paráda!!!! já vrhám blesky !!!“ . radostně zajásala Annabel.

Zatím ve městě byly lidé uzavřeni do klecí a Mortiss se pyšně kolem nich procházela. Na počest svého pána. Nechala vyvěsit prapory se znakem jeho vlády. “Tohle se bude mému pánu líbit“. Prohlásila s chladným klidem leč směv se ji i v koutku úst objevil .“ Imperátor bude spokojen“. Oznámil generál Hunter, když došel k Mortiss aby se podíval jak daleko je z obsazováním města .“ Jak vidíte Huntere, jsem už téměř hotová. Město je již naše“. Suše se do toho zasmála Mortiss a podívala se na právě zapadající Slunce. " nic už nám nezabrání ovládnout tuhle tu hroudu bláta " temně se smála Mortis a Hunter se k ní přidal ." To ano, žádný Rangers už nepřijdou " máme tu všechny z města" chvástal se Hunter a pak mu zajiskřili oči.